Použito vydané knihy Kněžice - Antonín Ondráček - Ota Pejchal
Zastavení v Brodcích
Osada Brodce je naší obci nejblíže a je jednou z nejvýznamnějších. Má to své důvody. První písemná zmínka o Kněžicích je z roku 1222 a Brodce mají stejně starobylý původ. Svědčí o tom i blízká obec Hrutov - sídlo středověkého rodu Hrutovců. Název osady souvisí pravděpodobně se skutečností, že tudy protéká říčka Brtnice a že tudy nepochybně vedl důležitý brod. Šla tudy kdysi významná severojižní stezka.
Právě na tomto místě stojí starobylá, vzácná památka, socha Panny Marie Bolestné z roku 1659.
V 13. a 14. století se nedaleko Brodců rýžovalo zlato. V roce 1836 byla u rybníka Zlatomlýna zapálena sklářská pec. Započalo údobí brodeckého sklářství. Pro dříve zapomínaný kraj se stalo požehnáním, přestože byla i léta krize a útlumu sklářské výroby.
Poměrně malá obec měla svoji dobře vedenou samosprávu. Na přání občanů byly Brodce v roce 1964 připojeny ke Kněžicím.
V letech 1952 - 1954 byl u rybíka Strážov vybudován komplex dřevěných a zděných budov, který byl postupně rozšiřován, až dosáhl kapacity 100 - 120 ubytovacích míst. Využívaly ho hlavně děti o prázdninách nebo jako školu v přírodě. Tábor hostil děti a pionýry z Polska, z bývalého východního Německa, Sovětského svazu a Jugoslávie. Pořádaly se tu i významné sportovní a společenské akce. Dále nad rybníkem Strážovem vznikl rekreační objekt elektrotechnických závodů Brno.
V Brodcích byl také obecní chudobinec, pastouška. Než byla zbourána, byla v ní několik let kancelář MNV.
V Brodcích nechyběl ani hostinec., Nebyl jen tak ledajaký. Za dob jeho majitele Augustina Pařila byl oblíbeným společenským střediskem a cílem nedělních besed z okolí. Bývaly tu i taneční zábavy a plesy. Když hostinec převzalo spotřební družstvo Jednota, docházelo i k různým úpravám interiéru. Hosté ještě pamatují, že bylo zřízeno podium pro muzikanty. Aby se tam vešla basa musel být probourán v nízkém stropu otvor, aby se tam vešla její hlava. V roce 1990 koupil hostinec Miloš Hons, zrestauroval jej a ponechal původní název "Hostinec u Pařilů".
V roce 1937 bylo v Brodcích 32 obytných domů. Dnes je jich 50. Zvláštností Brodců bylo, že řada budov patřících do brodeckého celku, leží na katastru Kněžic. Tyto domy mají i popisná čísla Kněžic. Dnes jsou obce rozlišeny pouze místními tabulemi.
Pohádka o Brodcích
Účastníci školních a turistických výletů z doby před padesáti či čtyřiceti lery z širokého okolí se dosud ptají, jak vypadá "pohádka" o Brodcích. Bohužel,....
Zlatomlýnské údolí v Brodcích se dá samo nazvat pohádkou. Byla tam však Pohádka s velkým "P". Byl to soubor pohádkových útvarů ve stráni u rybníka Strážova. Autorem a tvůrcem byl Karel Zapletal z Třebíč, grafik a literárně činná osoba. Podle svého rodiště se podepisoval pod svá díla jménem Přerovský. Jeho manželka, dcera známého třebíčského tiskaře Čapka, sem jezdila do otcovy chaty ve třicátých letech. Tak se tedy Karel Zapletal dostal v roce 1932 do Brodců. Zamiloval si zdejší údolí, dojížděl sem každý týden a nacházel duševní klid v lesích kolem Strážova. Bývalo tomu tak i v těžkých letech okupace a ještě dlouho po válce. V umělcově fantazii vyvolával každý přírodní útvar pohádkovou postavu. Pojal úmysl vytvořit ve stráni na levém břehu rybníka jakýsi pohádkový skanzen.
Z kůry stromů, šišek, mechu, pařezů, kamenů a samorostů vznikaly pod jeho rukou pohádkové výjevy - vodník se sítí v rákosí, kouzelný mlýn, bůh sklářů, bludička. Z upravených kořenů vznikal "černý kontinent", byl tu had anakonda z čeledi hronýšovitých, stály tu symboly znázorňující touhu po slunci, po vláze apod.
Časem upravoval pěšinky, z přírodních dřev vytvářel lávky a přechody přes potok, ze samorostů vznikaly ozdobné vstupní brány. Zpočátku si lidé počínání Karla Zapletala příliš nevšímali. Brzy však začali přicházer zvědavci z blízka i daleka. Koncem padesátých let přijížděly už autobusy s výletníky a turisty. Splnila se slova Karla Zapletala : "Já to vaše Zlatomlýnské údolí proslavím."
Větrná smršť 28. května 1958 byla černým dnem pro Pohádku. Mnoho stromů bylo zničeno a s nimi i značná část pohádkových útvarů. Brzy na to, v r. 1960 zemřel i Karel Zapletal. Zástupci brodeckých občanů položili na jeho hrob snítky smrků a borovic z jeho Pohádky.
Bohužel, nenašel se nikdo, kdo by v započatém díle pokračoval. Dnes už nezbylo prakticky nic. Ale vzpomínky na Pohádku a jejího tvůrce žijí dosud v mysli mnoha lidí.
